Mladou blogerku Lucii Provazníkovou jsem vždy považoval a považuji za jednu z nejlepších. Skvělá forma, nebojácnost, otevřenost, pravdivost a vynikající břitký úsudek byly devizou jejích blogů. Proč byly? Protože už tu není!
Mohu se jen v kontextu událostí (který samozřejmě v jeho úplnosti neznám a ani nemohu znát) domnívat, že celý blog Lucie Provazníkové (všechny články i ona sama) byl zablokován a odstraněn, protože něčemu nebo někomu „nevyhovoval“ nebo něco porušil.
Možná byl poslední blog Lucie Provazníkové s názvem "Ortel českého národa" shledán jako údajné „šíření nacismu“ a Lucie Provazníková byla „detekována“ jako „nacistka“ propagující nacismus či "rasistka" propagující rasismus, před kterou byla veřejná sféra takto „ochráněna“. Nevím. V každém případě si něco takového absolutně nemyslím.
Proto zásadně nesouhlasím s odstraněním blogů Lucie Provazníkové a s jejím úplným zablokováním a požaduji, aby blogy Lucie Provazníkové byly znovu vráceny a zpřístupněny.
Pokud snad někomu tyto její blogy nějak vadily nebo s nimi (tedy jejich obsahem) nějak nesouhlasil, připomenul bych tady tradovaný Voltairův postoj k nesnášenlivosti:
„Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl. Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat. Nenávidím to, co píšete, avšak položím život za to, abyste to mohl dál psát.“
(zdroj – Wikipedie)
