Může papír sepsaný a podepsaný několika mocnými jedinci změnit skutečnou realitu? Může začít voda téct do kopce? Stále ještě platí, že poručíme větru dešti? Něčemu takovému mohou věřit a radovat se snad jen blázni!
Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise (Římské prohlášení) mně s mrazením v zádech naléhavě připomnělo někdejší jednotné texty usnesení ústředních výborů komunistických stran, smělé plány na budování tzv. „rozvinuté socialistické společnosti“, vytyčení směrnic lepších zítřků a následné radostné výkřiky vybraných mladých komsomolců těšících se na očekávaný komunistický ráj na Zemi. Kdo tehdy nebyl náležitě nadšený, ten se stal doslova vyvrhelem společnosti. Co na tom, že realita byla úplně jiná, než ta kterou popisovaly stranické teze, pokud se něco nedařilo, viník se vždycky našel – imperialismus, nejrůznější zrádci a záškodníci a USA.
Jak moc se to všechno dnes liší? Že srovnávám nesrovnatelné? Skutečně?
Tak se na to dnešní Římské prohlášení podívejme (vybrané citace z jeho obsahu s mým komentářem):
„My, vedoucí představitelé 27 členských států a orgánů EU, jsme hrdi na úspěchy Evropské unie: budování evropské jednoty je odvážným a prozíravým počinem ….Vytvořili jsme jedinečnou Unii se společnými orgány a pevnými hodnotami, společenství míru, svobody, demokracie, lidských práv a právního státu, …. Dnes jsme jednotní a silnější: stovky milionů lidí napříč Evropou využívají výhod plynoucích z toho, že žijí v rozšířené Unii ….“
To jsou jen prázdná slova ničím nepodložené samochvály. Žádná evropská jednota ve skutečnosti neexistuje a v mnoha věcech ani spravedlivě existovat nemůže. Může být pouze nadiktovaná. Naopak prokazatelně existují obrovské názorové, politické, sociální, kulturní i ekonomické rozdíly mezi evropskými zeměmi, které jsou často zcela ignorovány diktátem mocných a mocnějších.
„Evropská unie je vystavena nebývalým globálním, ale i domácím výzvám: regionální konflikty, terorismus, sílící migrační tlaky, protekcionismus a sociální a ekonomické nerovnosti.“
Jak je to možné? Kdo do spojené Evropy zavlekl terorismus a kdo způsobil migrační tlaky? Kdo způsobil, že se dnes na našich evropských ulicích a městech masově vraždí, znásilňuje a ničí? Kdo zapříčinil a dlouhodobě neřešil sociální ekonomickou nerovnost občanů zemí Evropy? Kdo dnes naopak neuvěřitelným způsobem upřednostňuje zcela cizí zájmy a lidi před zájmy domácích občanů?
Nebyli to právě současní neschopní lídři EU, kteří dnes sami zcela odtržení od skutečné reality tyto věci pokrytecky nazývají „výzvami“?! Co dělali až doposud?
„Evropskou unii učiníme silnější a odolnější prostřednictvím ještě větší jednoty …. Jednota je nezbytností i naší svobodnou volbou …. Naše Unie je jednotná a nerozdělitelná.“
To je naprosto neuvěřitelná a ničím nepodložená lež! Jednota není ničím jiným, než totalitním diktátem, kdy se žádné jiné názory a jednání nepřipouští. Naprostou jednotu demokracie vůbec ani vůbec nezná! Taková nařízená a opěvovaná údajná "jednota" není žádnou svobodnou volbou obyvatel evropských zemí. Těch se nikdo nikdy vůbec neptal, zda chtějí žít pod nějakým jednotným centrálním diktátem. Nerozdělitelnost EU je pak naprosto totalitním požadavkem, který nemá se svobodou a demokracií vůbec nic společného!
„V nadcházejících deseti letech chceme Unii, která je bezpečná a dobře chráněná, prosperující, konkurenceschopná, udržitelná a sociálně odpovědná …. Chceme Unii, která občanům skýtá nové příležitosti ke kulturnímu a společenskému rozvoji a hospodářskému růstu.“
Toto je vyloženě komunistický desetiletý plán a „chtění“ na papíře! Chtít může kdo chce co chce. Realita je ale taková, že EU bezpečná není, dobře chráněná už vůbec ne (co tady uplynulých 10 let její vůdci vlastně dělali?), tvrdit, že je či bude jako celek sociálně odpovědná je ve světle současného stavu s vyživováním milionů nezaměstnatelných imigrantů na úkor domácích obyvatel Evropy naprostým výsměchem a ubohým pokrytectvím a ty údajné nové kulturní a společenské příležitosti si mohou raději nechat od cesty! Protože dnes je na pořadu dne především ochrana těch posledních zbytků původní skutečně kulturní Evropy vybudované našimi předky, které nám ještě zbyly a nebyly zničeny!
„V tomto čase změn a s ohledem na obavy našich občanů se zavazujeme k naplňování Římské agendy a k práci na dosažení těchto cílů:
- Bezpečná a chráněná Evropa
- Prosperující a dlouhodobě životaschopná Evropa
- Sociální Evropa
- Silnější Evropa ve světě“
Obsah těchto jakýchsi pouhých proklamací a "krásných přání" si na tom papíře každý může přečíst sám. Byl platný před 100 lety, je platný dnes a stejně tak bude platný a žádoucí i za 100 let (pokud bude ještě Evropa vůbec existovat).
Dočtete se samá bezobsažná tvrzení zabalená do slovíček, jako např. - „Chceme Unii, která prosazuje (poznámka - jakási vyjmenovaná "dobra"), bojuje proti nešvarům, sbližuje, zohledňuje, bere v potaz, je odpovědná, udržitelná, bezpečná, odhodlaná, připravená, nápomocná …..“ Neuvěřitelné! To jsem si nevymyslel, to jsou fakt slovíčka obsažená v těch „cílech“. Ovšem konkrétního – nic!
Vážení politici a vůdci - co tak namísto těchto prázdných keců – vyvodit osobní důsledky z toho současného Mega-Euro-Průšvihu, který máte na svědomí - a odejít?!
„Zavazujeme se naslouchat obavám vyjadřovaným našimi občany a reagovat na ně …. Chceme, aby Unie v různých otázkách postupovala úměrně jejich velikosti a významu – u otázek velkých razantně, u otázek malých naopak zdrženlivě.“
Ano, i za komunismu totalitní vůdci postupovali od nesmělých úspěchů (zdrženlivě) ke smělým neúspěchům (razantně)! Závazek údajného „naslouchání obavám vyjadřovaným občany zemí EU“ je vyloženě směšným slovíčkařením. Nic takového se tady nedělo, neděje a dít ani nebude! Právě toto samotné Římské prohlášení, od reality a od přání občanů zemí EU (které zajímají činy a nikoli prázdná a falešná slova) naprosto odtržených představitelů EU, je toho důkazem!
____________________________________________
Ve svém minulém blogu jsem psal o svých obavách z toho, zda pro naše děti připravujeme lepší svět. Na základě tohoto dnešního Římského prohlášení mocných, jehož jediným skutečným účelem a obsahem je upevnění jejich vlastní moci a svázání celé Evropy do řetězů nové totality, nabývám téměř jistotu, že tomu tak není a že Evropu (a hlavně naše děti, které samy doposud totalitu nepoznaly) nečeká vůbec nic hezkého!
